Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
aktualizováno: 16.05.2010 20:20:45 

info o tratích v okolí Kladna

Trať 120 Praha Masarykovo nádraží- Rakovník  (ex. Praha Chomutov do 7.12.2007)

 

Název stanice: Kilometrická poloha
Praha Masarykovo nádraží
0,0 km
Praha Bubny 2 km
Praha Dejvice 6 km
Praha Veleslavín 10 km
Praha Liboc 9,5 km
Praha Ruzyně 13 km
Hostivice 17 km
odbočka Jeneček 16,3 km
Jeneč 21 km
hl. Pavlov- zastávka 24 km
Unhošť 27 km
hl. Křižovatka 26,1 km
Kladno 31 km
hl. Lapák ??
Kladno Rozdělov 35 km
Kamenné Žehrovice 37 km
hl. Kačice 41 km
Stochov 44 km
Rynholec 47 km
Nové Strašecí 51 km
Řevničov 56 km
hl. Merkovka 57,7 km
Lužná u Rakovníka 64 km
Rakovník zastávka 70 km
Rakovník 73 km

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 


 


 


Sešitové jízdní řády:

-rok 2002:
 

s528.2 (885 KB)

-rok 2006:

s528.pdf (1319 KB)
 

Něco o stanicích a zastávkách:
 

Praha Masarykovo nádraží

 

Praha Masarykovo nádraží je nejstarším železničním nádražím v Praze (po bývalém koněspřežném nádraží Bruska v Dejvicích z roku 1830). Umístění nádraží a kolejiště navrhl roku 1842 Jan Perner, budovy architekt Antonín Jüngling. Nádraží bylo postaveno firmami Lanna a bratři Kleinové v letech 1844–1845 jako součást trati Praha – Olomouc. Podle oficiálního staničení počítaného od Vídně leží na kilometru 409,8. Je dnes už jediným pražským hlavovým (neprůjezdným) osobním nádražím.

  • 1845–1862 Praha
  • 1862–1919 Praha státní nádraží
  • 1919–1940 Praha Masarykovo nádraží
  • 1940–1945 Praha Hybernské nádraží (Prag Hibernerbahnhof)
  • 1945–1952 Praha Masarykovo nádraží
  • 1. ledna 1953–1990 Praha střed
  • od března 1990 Praha Masarykovo nádraží

Roku 1845 c. k. Severní státní dráha  přivedla do Prahy na dnešní Masarykovo nádraží trať z Olomouce (napojenou zde na Severní dráhu císaře Ferdinanda z Vídně). První neoficiální vlak přijel 4. srpna 1845, slavnostní zahájení provozu začalo 20. srpna 1845, pravidelný veřejný provoz 1. září 1845. Trať Praha – Olomouc měla v době zahájení provozu další stanici až v Běchovicích. V úseku Praha – Běchovice původně byla trať bez zastávek a dvojkolejná, dále jen jednokolejná.

Státní dráha byla od 1. června 1850 prodloužena z téhož pražského nádraží (úvratí) přes Negrelliho viadukt přes Bubny do Lovosic, 6. dubna 1851 prodloužená do Podmokel (dnešní Děčín) a Dráž'dan. Roku 1871 karlínský spojovací viadukt umožnil přímý průjezd nákladních vlaků Prahou bez úvraťového zajíždění na Státní nádraží.

Na východním konci nádraží, kde byla samostatná stanice Hrabovka, se na olomouckou trať od roku 1872 tzv. Hrabovskou spojkou napojila i Pražská spojovací dráha od Smíchova, Vyšehradu a dnešního hlavního nádraží. oblouk však umožňuje jízdu pouze ve směru na Libeň (Běchovice) a Olomouc, takže mezi hlavním a Masarykovým nádražím není možná přímá jízda bez otočení na úvrati. Toto napojení bylo zrušeno v prosinci 2005 v souvislosti s výstavbou Nového spojení.

Praha Bubny 

Železniční stanice Praha - Bubny leží na tratích číslo 091 Praha - Kralupy nad Vltavou a 120 Praha - Hostivice - Kladno - Rakovník. Trať číslo 091 je dvoukolejná a elektrifikovaná a jsou po ní vedeny vlaky kategorií osobní (zastávkový) až EuroCity, zatímco trať 120 jednokolejná a neelektrifikovaná a jezdí po ní vlaky kategorií osobní až rychlík.
Staniční budova je dle staničení umístěna v km 412,1 tratě 091 (od Vídně trasou Severní dráhy císaře Ferdinanda), což odpovídá km 0,4 tratě 120.
 
S Bubenskou ulicí tento dvorek spojuje úzká ulička, kde všímavého chodce zarazí kolej bývalé vlečky v úpravě "odnikud nikam". Vyústí pod betonem, překříží uličku a zmizí pod asfaltovým chodníkem.
 
Provoz na prvním úseku Severní státní dráhy z Prahy do Lovosic (dnešní trati číslo 091) byl zahájen již v roce 1850, tehdy však vlaky místem dnešního bubenského nádraží pouze projížděly. V roce 1868 byla prodloužena trať Buštěhradské dráhy z Brusky (dnešní ŽST Praha - Dejvice) do Buben, kde se napojila na Severní státní dráhu (dopravce Společnost státní dráhy) a vlaky po ní mohly pokračovat na pražské (dnešní Masarykovo) nádraží.
Nádraží v Bubnech bylo zbudováno v letech 1866 - 1875. Jeho součástí se staly i dílny pro opravy vozidel a kruhová výtopna.
 
Železniční stanice nesla po svém zprovoznění název Bubna, později Bubny a od roku 1941 současný Praha - Bubny. Aby se odlišil areál Buštěhradské dráhy od Společnosti státní dráhy, byl užíván pro část spadající k trati na Kladno název Bubny - horní nádraží a pro část obsluhující trať do Kralup a Lovosic název Bubny - dolní nádraží, později Bubny - nákladové nádraží.
 
Současné kolejiště železniční stanice Praha - Bubny je velmi rozlehlé. Dopravních kolejí je zde 17 a k nim je třeba přičíst ještě složitě rozvětvenou síť kolejí manipulačních.
Rozdělení kolejiště na "buštěhradskou" a "státní" část je patrné dosud. "Buštěhradská" část nádraží bližší k nádražní budově není elektrifikována a vzdálenější "státní" zatrolejována je.
 
Osobní vlaky, a to pouze zastávkové, staví jen v přední části nádraží. Jedná se tedy pouze o vlaky na trati do Kladna. Vlaky na trati do Kralup zadní částí stanice pouze projíždějí. Jsou-li zastávkové, zastavují asi o 400 metrů dále na holešovickém zhlaví stanice, kde je pro ně zřízena zastávka Praha - Holešovice zastávka. Staničení v Bubnech by bylo jednak nebezpečné kvůli nutnosti přecházení cestujících přes větší počet kolejí, jednak by vzhledem k malé vzdálenosti mezi nádražím Bubny a zastávkou Holešovice nemělo význam.
 
Zastávkové vlaky jezdí po trati 120 v nepravidelných intervalech. Jedná se zhruba o jeden vlak za hodinu. V Praze jsou vlaky ukončeny na Masarykově nádraží. Jejich druhá konečná bývá v Rakovníku, v Kladně - Ostrovci nebo v Kralupech nad Vltavou, kam jedou přes Kladno - Ostrovec. Spěšné vlaky a rychlíky vedené po této trati v Bubnech nestaví.
 
Současná staniční budova v Praze - Bubnech pochází z roku 1923. Pro cestující je v ní zřízena čekárna, ve které je umístěn pomník železničářům stanice Praha - Bubny padlým a umučeným v letech 1938 - 1945.
Obě okénka výdejen jízdenek již nefungují. Po jejich zrušení probíhal výdej jízdenek v dopravní kanceláři u výpravčích, kam se vstupuje z nástupiště. V současnosti je na nástupišti umístěn automat na jízdenky. Pokud jej cestující nemohou nebo nechtějí využít, jsou odbaveni průvodčím ve vlaku bez přirážky.
 
Stanice Praha - Bubny má velký význam pro nákladní dopravu, ale už zdaleka ne takový, jako v minulosti. Rozsáhlé vlečkové kolejiště vede z pražského zhlaví do firmy ŽOS ATECO, která se zabývá opravami osobních a poštovních vagónů. Tato společnost provozuje i vlastní lokomotivu. Další dosud funkční vlečka vychází z bubenečského zhlaví do Pražské teplárenské. V areálu teplárny v minulosti fungovala i samostatná úzkorozchodná drážka.
Ostatní vlečky v Bubnech už patří minulosti.
 
V denních směnách od pondělí do pátku je přítomen dozorčí, který má přímý dozor nad výkonem dopravní a přepravní služby v obvodu ŽST Bubny.
 
Význam železniční stanice Praha - Bubny zejména pro průjezd dálkových vlaků poklesl po otevření stanice Praha - Holešovice v roce 1985. Už v 60. letech 20. století se ale uvažovalo o úplném zrušení nádraží, od kterého bylo nakonec upuštěno. V dubnu 2006 bylo vypsáno výběrové řízení na prodej drážních pozemků v obvodu ŽST Praha - Bubny o rozloze 25 ha a v červenci byla podepsána kupní smlouva se společností ORCO OMIKRON, s.r.o., která za ně nabídla 1,1 miliardy korun. Firma chce v lokalitě vybudovat bytové a kancelářeské objekty, obchodní centrum, sportoviště a oddechové plochy a počítá s celkovými investicemi zhruba 20 miliard Kč. Projekt má být ale dokončen až během deseti nebo patnácti let, takže v dohledné době nemusí ještě v areálu docházet k zásadním změnám.
V případě dokončení přestavby by význam stanice pro osobní dopravu vzrostl a pro nákladní by zůstal zachován, protože vytrhané nepoužívané koleje by jí nescházely.
- v současné době probíhá likvidace kolejiště
Praha Dejvice
Železniční stanice Praha - Dejvice leží na železniční trati číslo 120 Praha - Hostivice - Kladno - Lužná u Rakovníka - Rakovník. Nachází se v souvislé městské zástavbě na rozhraní Dejvic a Bubenče.
Ačkoli o tom málokdo ví, dnešní železniční stanice Praha - Dejvice je vůbec nejstarší železniční stanicí na současném území hl. m. Prahy. Její provoz byl zahájen už v roce 1831, kdy sem přijely první vlaky se dřevem na koněspřežné dráze z Lán. "Pražská" konečná tratě byla nazvána Bruska podle nedaleké brány v pražském barokním opevnění. Samotná stanice koněspřežky ovšem ležela za hradbami, tedy mimo území tehdejší Prahy. První železniční stanicí v Praze tak vlastně bylo dnešní Masarykovo nádraží, které sice bylo uvedeno do provozu "až" v roce 1845, ale jako první leželo přímo na tehdejším území města Prahy.
Až do roku 1861 sloužila koněspřežka z Brusky do Lán pouze nákladní dopravě. Kromě dříví se vozilo i uhlí. Osobní doprava se na koněspřežné dráze udržela pouze do roku 1863, kdy byla trať přestavěna na klasickou železnici s parostrojním provozem, kterou provozovala Buštěhradská dráha. Od zavedení parostrojního provozu se nejezdí do Lán, ale na Kladno.
V roce 1868 byla prodloužena trať Buštěhradské dráhy z Brusky do Buben, kde se napojila na Severní státní dráhu Praha - Ústí nad Labem - Drážďany (dopravce Společnost státní dráhy) a vlaky po ní mohly pokračovat na pražské (dnešní Masarykovo) nádraží.
Kromě názvu Bruska bylo současné dejvické nádraží dříve známo také jako Písecká brána. V letech 1925 - 1941 neslo název Dejvice a od roku 1941 Praha - Dejvice.
Podle současného staničení leží stanice Praha - Dejvice v kilometru tratě 3,7 (počítáno ze stanice Praha - Bubny). Trať číslo 120 je dosud jednokolejná a neelektrifikovaná. Stanice Praha - Dejvice má tři dopravní koleje, kromě nichž se před staniční budovou nacházejí ještě dvě koleje manipulační (nejbližší a nejvzdálenější od budovy). Neobvyklá výpravní budova pochází z roku 1873 a vchází se do ní z Václavkovy ulice. Cestujícím v budově slouží výdejna jízdenek. Skryt očím zůstává prezidentský salonek z roku 1937.
Staniční budova není jedinou zajímavou stavbou na dejvickém nádraží. Na opačné straně kolejiště (od Masarykova nádraží v pohledu vlevo od trati) stojí přestavěná budova koněspřežné dráhy, původně přízemní. V jejím sousedství se nachází vodárna z dob parostrojního provozu.
Ke stavění výhybek a návěstidel slouží v Dejvicích dvě stavědla, číslo 1 na pražském a číslo 2 na kladenském zhlaví. Do obvodu stanice patří čtyři návěstidla, na obou stranách stanice vjezdové s předvěstí a odjezdové. Návěstidla u pražského zhlaví jsou světelná a u kladenského zhlaví mechanická.
Jediná vlečka, která se dochovala do nedávné doby, vycházela z kladenského zhlaví vpravo od trati v pohledu od Prahy a vedla pod nadjezdem Svatovítské ulice do vojenské zásobárny. Dnes už je snesena.
Po trati číslo 120 jsou vedeny vlaky osobní (zastávkové), spěšné a rychlíky. V Dejvicích zastavují všechny. Pražskou konečnou těchto vlaků je Masarykovo nádraží. Opačným směrem jezdí do Kladna, Rakovníka, Kralup nad Vltavou přes Kladno nebo rychlíky až do Chomutova.
V posledních letech se uvažuje o přestavbě tratě z Prahy do Kladna na dvoukolejnou a o její elektrifikaci. Zároveň by měl vzniknout jakýsi záhyb této tratě, který by obsloužil také ruzyňské letiště a spojil jej s centrem obou měst. V této souvislosti se diskutovalo o tom, zda by bylo lepší obsloužit letiště železnicí či prodloužením trasy metra A z Dejvické. Nakonec bylo rozhodnuto o realizaci obou projektů, na zahájení ani jednoho z nich se však nedostávají finanční prostředky.
Pokud by byla trať podle projektu přestavěna na dvoukolejnou, stala by se z Dejvic pouze zastávka bez výhybek. Ta by byla zahloubena pod zemí, aby mohl být zrušen úrovňový přejezd Bubenečské ulice. Podzemní zastávka by měla ostrovní nástupiště s jednou kolejí z každé strany, které by bylo spojeno podchodem s vestibulem stanice metra Hradčanská.
- v současné době probíhá oprava kolejiště a v souvislosti se stavbou pražského městského okruhu probíhá příprava na nakládání vytěženého materiálu, který by se měl vozit po železnici právě z této stanice


-pohled na ještě neopravené kolejiště v Praze Dejvicích směr na Praha Masarykovo nádraží

Praha Veleslavín

Železniční stanice Praha - Veleslavín leží na trati číslo 120 Praha - Hostivice - Kladno - Žatec - Chomutov.
Územím Veleslavína procházela od už koněspřežná dráha z Brusky (dnešní ŽST Praha- Veleslavín) do Lán, jejíž provoz byl zahájen v roce 1831. Až do roku 1861 sloužila pouze nákladní dopravě. Ve Veleslavíně měla koněspřežka výhybnu, ale existence zastávky pro osobní vlaky není doložena.

V roce 1863 byla trať koněspřežné železnice přestavěna na klasickou železnici s parostrojním provozem, kterou provozovala Buštěhradská dráha. Od zavedení parostrojního provozu se nejezdí do Lán, ale na Kladno.
Od té doby je ve Veleslavíně zřízena plnohodnotná železniční stanice.

 Podle staničení je stanice Praha - Veleslavín umístěna v kilometru tratě 7,7 (počítáno ze stanice Praha - Bubny).
.
Stanice Praha - Veleslavín má tři koleje dopravní a dvě manipulační. Staniční budova z doby zahájení provozu je umístěna vlevo od kolejiště v pohledu od Prahy, blíže k pražskému (dejvickému) zhlaví. V budově slouží cestujícím čekárna s výdejnou jízdenek. V dopravní kanceláři je přítomen jeden výpravčí. Ke stavění vlakové cesty slouží dvě stavědla, číslo 1 na dejvickém a číslo 2 na ruzyňském zhlaví. Každé je obsazeno jedním signalistou.
Návěstidla jsou světelná.

Význam stanice Praha - Veleslavín pro nákladní dopravu je minimální. Ze stanice vychází jediná vlečka, a to do teplárny. Vede z dejvického zhlaví vpravo od trati v pohledu od Ruzyně. Od přechodu teplárny z tuhých paliv na plyn se nepoužívá.
V posledních letech se uvažuje o přestavbě tratě z Prahy do Kladna na dvoukolejnou a o její elektrifikaci. Zároveň by měl vzniknout jakýsi záhyb této tratě, který by obsloužil také ruzyňské letiště a spojil jej s centrem obou měst. V této souvislosti se diskutovalo o tom, zda by bylo lepší obsloužit letiště železnicí či prodloužením trasy metra A z Dejvické. Nakonec bylo rozhodnuto o realizaci obou projektů, na zahájení ani jednoho z nich se však nedostávají finanční prostředky.

Poloha dřívějšího nádraží je ještě vidět, když se jede směrem na Kladno u zřejmě bývalého stavědla?!? po levé straně ve směru jízdy, kdy se vzdaluje kopec a rozšiřuje se prostor mezi kopcem a tratí. Navíc pozorný cestující si všimne propustku za cestou vedoucí pod tratí....Nové nádraží se stavělo proto, že oblouk byl příliš prudký a nádraží bylo krátké.

           
-staniční budova nádraží Praha Veleslavín- foto Pepa_Kox                        


Praha Liboc


Městskou částí  Liboc procházela koňská dráha do Lán, přestavěná v 70. letech 19. století na parostrojní železnici (Buštěhradská dráha). Žel. zastávka byla zrušena roku 1984, v současnoosti se uvažuje o její obnově v souvislosti s plány na modernizaci tratě.


-budova bývalé zastávky od kolejí- již v soukromém vlastnictví- foto Pepa_Kox

Praha Ruzyně

-nádražní budova Praha Ruzyně- foto Pepa_Kox                                                                                   
-budova čekárny- pohled od výdejny jízdenek


Hostivice

Roku 1830 bla uvedena do provozu koněspřežná dráha pro dopravu dříví z Lán do Dejvic a přestavěna roku 1863 na parní provoz. Roku 1872 otevřena trať na Smíchov a dostavěno nádraží. Kolejiště bylo roku 1912 rozšířeno o 2 koleje  a rampu pro vojenské účely a v 70.letech o další 2 koleje. Za války byly vybudovány přípojky do Slaného a doRudné


-nádražní budova- stav v roce 2005
 

Odbočka Jeneček


-budova odbočky, kde se dělí tratě 120,121,122

Jeneč


 

- pohled na nádražní budovu v Jenči

hl. Pavlov


-budova hlásky, která obsluhuje ještě mechanické závory- foto Michal Vildman

Unhošť

hl. křižovatka


-jedna z budov bývalé hlásky. K vnitřním budovám jsem se bohužel nedostal

Kladno

                         
- budova skladiště, kde naštěstí působí nějaké firmy a občas zde vidíme vozy                   - budova bývalého stavědla 2 v žst Kladno


-nádražní budova stanice kdysi nazývané "vejhybka" žst Kladno

hl. Lapák

             
-budova, kterou by jste dnes hledali marně a zbyli po ní jen zbytky nástupiště, betonové základy návěstidel a místní název "Lapák" - foto Rostislav Blecha


Kladno Rozdělov




-budova zastávky, kde jsou ještě vpravo dole patrné zbytky po dvoukolejném úseku

   
-památky na výdejnu jízdenek, kdy zastávka byla ještě obsazená a ve slušném stavu


Kamenné Žehrovice

        
-staniční budova kdysi hojně využívaného nákladního nádraží                             - budova skladiště- také opuštěná

          
-odtud kdysi vycházely 4 uhelné vlečky, dnes zbyla jen 1 a druhá chátrá             - zde kdysi končil dvoukolejný úsek Kladno- Kamenné Žehrovice ST1

hl. Kačice

        
-budova čekárny s nefungující výdejnou jízdenek                                              -budova hlásky, odkud jsou obsluhovány mechanická návěstidla a závory

Stochov

        
- staniční budova s ukrytým prezidentským salonkem, který se každoročně otevírá věřejnosti s příjezdem parního vlaku

           
- stavědlo číslo 1 na Kladenském zhlaví u silničního mostu                                - budova opuštěného chátrajícího skladiště

Rynholec

Nové Strašecí


-pohled na stanici ze silničního mostu- foto Pepa_Kox

Řevničov


-staniční budova žst Řevničov- foto Pepa_Kox

-prostor čekárny- pohled od vstupních dveří

- wc, které už asi nikdo nepoužije....

-cedulka na budově upozornující na to, kde s enachází předchozí foto

hl. Merkovka


-budova hlásky nacházející se uprostřed lesa- foto Pepa_Kox

Lužná u Rakovníka


-staniční budova v Lužné u Rakovníka, kde se nachází i železniční muzeum- foto Michal Vildman

Rakovník zastávka


-plechová bouda, na které chybí už i cedule s označením zastávky


Rakovník


-nádražní budova kdysi tratě 124 Rakovník- Lužná nově koncová pro trať 120- foto Michal Vildman

-prostor výdejny jízdenek s občerstvením

Trať 093 Kladno-Kralupy nad Vltavou

Název stanice: Kilometrická
poloha:
Kladno 0,0km
Kladno město 3   km
Kladno Ostrovec 4  km
Kladno Švermov 6  km
Kladno Dubí 7  km
Kladno Vrapice 9  km
Brandýsek 12 km
Dřetovice 14 km
Zákolany 18 km
Otvovice 20 km
Kralupy nad Vltavou Minice 23 km
Kralupy nad Vltavou 25 km
 
 
-informace  o jednotlivých stanicích a zastávkách:
 
 
Kladno


 
 
Kladno město

 

Kladno Ostrovec

                           
-pohled na staniční budovu z přechodu pro pěší, nacházejícího se ve stanici                    -pohled na staniční budovu přímo z kolejiště

Kladno Švermov

 

Kladno Dubí

 

-originální nápis na budově z dob, kdy ještě čtvrť Dubí nepatřila pod Kladno

Kladno Vrapice


Brandýsek


Dřetovice

              

Zákolany

-nádražní budova v bývalé žst Zákolany dnes již jen vedené jako zastávky

Otvovice


Kralupy nad Vltavou Minice


Kralupy nad Vltavou

 

 
Trať 111 Kralupy nad Vltavou-Velvary
 
Název Stanice:

Kilometrická poloha:

Kralupy nad Vltavou 0,0km
Kralupy nad Vltavou předměstí 3  km
Olovnice zastávka 6  km
Velká Bučina 8  km
Velvary 10 km

 



 
 
 
 
 
 
 
 


- informace o jednotlivých stanicích a zastávkách:

 
Kralupy nad Vltavou

 
Kralupy nad Vltavou předměstí



 
Olovnice zastávka

 
Velká Bučina



 
Velvary

Město Velvary dostalo  podnět k rozvoji až po  postavení místní železniční tratě z Kralup nad Vltavou do Velvar, která město spojila s hlavní železniční trasou z Prahy do Drážd'an. První vlak vjel slavnostně do Velvar 18. října 1882 a doprava po železnici významně prospěla rozvoji zdejšího průmyslu - cukrovaru existujícího již od roku 1871 a chemického závodu, tzv. solárny (dnes Velvana, a.s.).


večer v žst Velvary
Trať 121 Hostivice-Podlešín (bývalá část Pražsko-Duchcovské dráhy)

Název stanice Kilometická
poloha
Hostivice 0 km
odbočka Jeneček ??
Jeneč zastávka 3 km
Hostouň u Prahy 5 km
Dobrovíz 6 km
Středokluky 9 km
Tuchoměřice 11 km
Noutonice 14 km
Kováry 19 km
Zákolany zastávka 21 km
Koleč 23 km
Želenice u Slaného 26 km
Podlešín 30 km
 
 


















-informace o některých stanicích a zastávkách+ foto

Serie fotografií od Pepy_Koxe, který se mnou absolvoval výlet cyklovlakem a byl ochotný mi je poskytnout, ze což mu děkuji

Hostivice


-stav nádražní budovy v roce 2005- foto moje máma- děkuji také jí

odbočka Jeneček




Jeneč zastávka




Hostouň u Prahy




Dobrovíz




Středokluky




Tuchoměřice




Noutonice




Kováry




Zákolany zastávka




Koleč




Želenice u Slaného

Budova bývalé stanice, dnes obydlená Romskými spoluobčany, chátrá čím dál tím více. foto David Janata




Podlešín
 
Pohled na Podlešínský viadukt, s tratí 121 to však nesouvisí, nacházíme se na trati 110-fto David Janata

Bývalá trať 11b Kladno Dubí- Zvoleněves

Název Stanice Kilometrická
vzdálenost
Kladno Dubí 0,0 km
Švermov-Hnidousy 1    km
Tuhaň 3    km
Vinařice 6    km
Saky 8    km
Pchery 9    km
Jemníky 10  km
Knovíz 12  km
Podlešín zastávka 14  km
Zvoleněves 16  km
 
-informace o některých zastávkách:
 
Kladno Dubí

 

 
Švermov Hnidousy

 
Tuháň



-bývalá nádražní budova ŽST Vinařice- Tuháň nyní již zbouraná


 
Vinařice



-opravená budova nádražní nyní ve vlastnictví SSHR ve Vinařicích

 
Saky

 
Pchery



-budova bývalé zastávky nyní opravená a již v soukromém vlastnictví


 
Jemníky

   


-pozůstatky po zastávce Jemníky- kdyby jste ji navštívili osobně, najdete ještě betonové základy

 
Knovíz

 
Podlešín zastávka



-budova bývalé zastávky používaná nyní jako stodola


 
Zvoleněves

 

 


 
TOPlist
 Vytvořeno službou WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek